Martin: Rád pracuju s lidma, kteří mají chuť věci měnit.

Martin pracuje napříč projekty tam, kde ho zrovna nejvíc potřebujeme. Jeho pozice se jmenuje konzultant a jeho doménou jsou hlavně intranety, business productivity a business development. Doma je to zapálený kutil.

 Co děláš v manice?

Jsem vlastně pomocná ruka kohokoli, kdo to zrovna potřebuje. Pomáhám na projektech napříč celou firmou. Potkávám se se zákazníky, naslouchám jejich potřebám, a pak pro ně s kolegy navrhuji vhodná řešení. Nejčastěji jsou to návrhy intranetů, vedení workshopů, trénink v oblasti Microsoft 365 se zaměřením na business produktivity a business development.

 

Ty nejsi úplně čistokrevnej ajťák, viď?

Nene, vystudoval jsem stavební průmyslovku a při studiu vysoké školy jsem začal pracovat na částečný úvazek v call centru v T-Mobile v Hradci Králové. Po nějaké době mi nabídli pozici kouče, kterou jsem dělal něco přes 2 roky. Touha po změně práce mě přivedla do Prahy. Změnil jsem pozici v rámci T-Mobile a začal svou „kariéru“ v IT v oddělení Licenčního a kompetenčního centra, kde jsem se toho spoustu naučil. Po 3 letech jsem začal uvažovat o další možné změně s větším zaměřením na Microsoft Cloud. Z několika možností jsem si vybral manicu a to hlavně kvůli inspirujícímu pracovnímu kolektivu.

 

Kdo jsi doma?

Moc neposedím na jednom místě. Ať už podnikáme něco s přáteli, sousedy nebo kolegy z práce, vždycky se poohlížím po nějaké společenské nebo sportovní aktivitě. A občas taky rád kutím. Udělal jsem si třeba jídelní stůl, obývací stěnu, vestavěné skříně, nebo skříňku pod umyvadlo. Zvládám si vymalovat a poradím si se sádrokartonem.

A jak jsem psal, mám rád sport. V zimně běžky a lyže, v létě rád vyrazím na kolo. Pokud vyjde čas, tak se rád podívám za hranice naší země a poznávám krásy přírody a chutě jiných krajin. Miluji Evropu, obzvlášť Španělsko, které pravidelné navštěvuji. Jedním z mých cestovatelských cílů je Island, kam se snad brzy podívám.

 

Co považuješ za svůj největší pracovní úspěch?

Obecně asi to, že jsem začal pracovat v IT. V poslední době se mi hodně líbil projekt ve Slovenské Tatra Bance, za který jsme dostali MS Awards. Pro banku to byla velká změna – významný projekt s velkým dopadem. Zaměstnancům banky se změnily hlavní pracovní nástroje, se kterými denně pracovali. Konkrétně se jednalo o migraci z Lotus Notes na technologii Microsoft Office 365 a my jsme byli ti, kteří je touto významnou změnou provedli. Konkrétně mě třeba hodně bavila Office 365 Univerzita. Bylo to vlastně pravidelné online vysílání pro více než 500 lidí 2x týdně, při kterém jsme ukazovali různé vychytávky a odpovídali na otázky uživatelů.

 

Na čem zajímavém děláš teď?

Baví mě třeba projekt v Severočeských dolech. Rád pracuji s lidmi, kteří chtějí a mají chuť něco změnit. Více než 2500 uživatelů tam za naší pomoci přechází na nejmodernější nástroje Microsoft 365, které ulehčí zaměstnancům jejich každodenní práci.

Eva: O zákazníky pečujeme

Eva je pečlivá, pečující, a proto si život bez ní v manice ani neumíme představit. Stará se o projekty spojené se zaváděním a komunikací IT nástrojů do firem. V životě jsou pro ní hodně důležité vztahy – v rodině, v práci i směrem k zákazníkům.

Evi, ty jsi v manice už docela dlouho, viď?

To jsem .:) V manice jsem téměř od jejího začátku. V září to bude 5 let, co jsem tady na plný úvazek. Byla jsem první mravenec a bylo krásný pozorovat, jak postupně přibývali další. Jak rostla manica, rostla jsem i já. Jsem hrdá, že jsem u toho mohla být a s manicou tuhle cestu ujít.

Co máš vlastně na starosti?

Teď se primárně věnuji komunikačním a adopčním kampaním. Jde hlavně o Office 365, nový intranet nebo propagaci IT oddělení. Taky jsem velká detailistka, takže když někdo potřebuje něco zrevidovat nebo zkontrolovat, obrací se na mě a já to ráda udělám.

Co to konkrétně znamená komunikační a adopční kampaně?

Naším častým úkolem je třeba zavedení MS Teams nebo OneDrivu do firmy. Manica má podle mě velkou výhodu v tom, že máme technologické znalosti = umíme s aplikacemi pracovat a vymyslet technické řešení a zároveň dokážeme připravit celou komunikaci, která se zavedením nového systému ve firmě souvisí.

U každého projektu se díváme na potřeby zákazníka. Každé řešení šijeme na míru. Nejdřív děláme analytické workshopy, na kterých si povídáme s koncovými uživateli o tom, jak pracují, co jim vyhovuje nebo naopak nevyhovuje. Na základě toho připravíme pracovní scénáře za použití nových aplikací, které si odsouhlasíme. Někdy se potřeby zákazníka i v průběhu mění a my se snažíme za běhu přizpůsobit a maximálně jim vyhovět. Hlavní je pro nás totiž spokojenost klienta, ne odškrtávání úkolů z původního scopu.

Pak přijde na řadu příprava komunikace a vzdělávacích materiálů včetně grafiky a videí. Na nich spolupracujeme s vedením firmy a často i s interními ambasadory. Ti pak fungují jako interní influenceři. Podle velikosti kampaně připravujeme také plakáty, polepy, různé eventy….

Nezbytnou součástí projektů jsou školení. Co se týká vzdělávacích materiálů, základem je vždycky znalostní portál, na který umisťujeme vzdělávací návody, onepagery, videa, záznamy ze školení…

Aktivit v rámci takových projektů je spousta. Proto je velmi důležitá týmová spolupráce. A ta nám v manice funguje skvěle. 🙂

Všímám si, že tě tu lidi berou jako takový pojící článek. Vnímáš to taky tak?

Jsem hodně vztahový typ, takže mi záleží na tom, abych s kolegy vycházela a bylo nám v práci dobře. Baví mě o lidi a vztahy pečovat. Neumím se ale přetvařovat. Takže když se mi něco nelíbí, každý to na mě hned pozná. Každopádně jistota je, že mám pro kolegy vždycky v zásobě nějakou dobrou čokoládu. 🙂

Zároveň je pro mě hodně důležité mít dobré vztahy nejen s kolegy, ale i se zákazníky. Myslím, že i tím si s manicou „sedíme“. Tahle firma je taková ze své podstaty. Přistupujeme ke všem klientům osobně, se zájmem a pečujeme o ně. Budujeme si dlouhodobé vztahy. Vrací se nám to pak ve chvílích, kdy si klient, který už s námi má zkušenost, vyžádá přímo nás. Z toho máme vždycky největší radost.

Největší pracovní radost za poslední rok, kterou bys ráda zmínila?

Tím, že jsem v manice od začátku a znám ji fakt dobře, mě naše vedení zapojuje i do interních projektů. V posledním roce jsme se rozrostli o spoustu nových mravenců, a tak jsme museli rozšířit i naše kanceláře. Přistoupili jsme k tomu po svém a místo designerské firmy jsme si ten prostor vymysleli sami, podle sebe, aby to byla prostě manica. Hodně jsme na tom pracovali s Honzou Molešem a musím říct, že je mi tady hrozně dobře a doufám, že ostatním kolegům taky.

Před pár týdny jsme v těch nových prostorech udělali krásnou akci “Cloudové vinobraní“. V tom mám taky tak trochu prsty. Je to koncept povídání o cloudu a Office 365, kdy si naši klienti, sdílí zkušenosti. A vinobraní je to proto, že je to spojené i s degustací vína. Přišly nám na něj moc pěkné zpětné vazby, atmosféra byla příjemná, takže mi celá akce udělala radost. Už se těším na další, které proběhne na podzim.

Kdo jsi doma?

Kdo jsem doma? Normální, někdy trošku ztřeštěná, holka. Ráda cestuju, čtu knížky a vařím. Dobrý jídlo teda úplně miluju. K tomu skleničku dobrého bílého vína, kamarády okolo, a to jsem pak moc spokojená. I když někdy mám ráda takový ten svůj klid úplně sama se sebou, kdy si pustím příjemnou hudbu, vlezu do křesla a čtu si.

Prozradila bys nám nějaký svůj osobní úspěch?

Možná to bude znít jako klišé a asi to už zmiňovali moji kolegové, ale určitě považuju za svůj úspěch to, že mám práci, která mě baví a chodím do ní ráda. Ač jsem studovala úplně něco jiného, osud a Tomáš Kutěj mě zaváli do světa IT. Troufnu si říct, že v tom, co dělám jsem se našla a v manice mám takovou druhou rodinu.

Za osobní úspěch považuju i to, že máme krásné vztahy s rodiči a bráchou. Zrovna teď se chystáme na společnou rodinnou dovolenou do Ameriky a spoustu lidí je překvapených (poznámka: v době, kdy článek vyjde, budeme zrovna v Los Angeles). Vidím kolem sebe, že takové vztahy nejsou vždycky samozřejmost. A vlastně ty moje pečovatelské sklony mám asi po mojí mamince. Začínám být sentimentální…asi už fakt stárnu. 🙂

 

Matěj: Posouvám hranice projektů

Matěj v manice řídí tým Strategic Advisory. Za svůj největší pracovní úspěch považuje, že ho práce baví – je to tím, že pro klienty vymýšlí stále zajímavější řešení. Je to člověk, který dokáže zkrotit procesy, projekty a nápady a dát jim řád. Často se věnuje nastavování procesů v korporacích a spolupracuje s týmy, které jsou odpovědné za cloudové platformy a technologie.

Co děláš v manice?

V manice pracuju lehce přes tři roky a mám za úkol řídit a vést tým Strategic Advisory. Takže jsem konzultant, projektový manažer a team leader v jednom.

Na čem zajímavém aktuálně pracuješ?

No, čím začít. 🙂 Ze zajímavých projektů bych zmínil interní portál pro desetitisíce uživatelů, přístupný z jakéhokoli zařízení a odkudkoliv. Další skvělé projekty máme v oblasti cloudu, kdy pomáháme zákazníkům přejít na cloudové nástroje Microsoft 365. Hodně se věnujeme i analýze dat a zobrazení jejich hodnot v Power BI. Asi nejzajímavější aktivitou je nastavování procesů a obecně týmů v korporacích, které jsou odpovědné za všechny cloudové platformy a technologie. Tohle téma je pro nás klíčové, stále v něm posouváme hranice a také zdokonalujeme náš produkt Cloud Hub – o něm ještě určitě uslyšíte!

Co tě na tvojí práci nejvíc baví?

Možná to bude znít zvláštně, ale jako největší pracovní úspěch beru to, že se v práci nenudím! Obrací se na nás zákazníci s čím dál zajímavějšími projekty, a tak je pořád co vymýšlet a zkoumat, a to mě baví a naplňuje!

Taky mám velkou radost z toho, že se náš tým rozrůstá a máme možnost více se specializovat. Můžeme se tak soustředit na méně věcí, ale s o to větší energií a úsilím.

Jaký jsi kolega?

 V práci se snažím dívat se na věci z různých úhlů pohledu a zároveň neztrácet pohled z ptačí perspektivy. Jsem ten, kdo startuje projekty, vymýšlí řešení a nastavuje procesy tak, aby bylo všechno pod kontrolou. Nebojím se dělat nepříjemná rozhodnutí, když je to potřeba. Důležitá je pro mě hlavně spokojenost zákazníka a úspěch projektu.

Na druhou stranu přiznávám, že to se mnou není vždycky jednoduché. Mám na sebe i na ostatní kolegy relativně vysoké nároky. Sám ale průběžně pracuju na tom, abych byl lepší kolega, šéf, obchodník nebo projektový manažer. Doufám, že to tak cítí i ostatní.

Jaký jsi šéf?

To by asi lépe zhodnotil můj tým. Zkusím alespoň hypotézu… Obecně mám rád situaci pod kontrolou a chci být pořádně připravený. A to platí i v mojí současné pozici „šéfa“. Možná tím můžu na ostatní působit přísnějším dojmem. Jsem občas náročný, ale za každé situace se snažím být maximálně férový. Kromě kontroly stavu projektů a utilizace svého týmu mě zajímá i motivace jednotlivých členů týmu, a to, jak tým funguje jako celek.

Máš nějaký recept na to, jak vést tým?

Jsem rád, že svým lidem můžu věřit a snažím se, aby ke vzájemné důvěře v týmu směřovalo i moje vedení. Proto chci, aby každý měl na sobě kus odpovědnosti, uměl se rozhodovat sám za sebe a byl schopný si svoji práci obhájit. Juniorům dávám jejich vlastní projekty co nejdříve. Zkušenější členy týmu se zase snažím vést k tomu, aby vzdělávali nováčky. Ve výsledku to pak hezky funguje a zapadá to do sebe.

Taky věřím číslům. Sleduji výkonnost týmu pomocí několika faktorů. To mi pomáhá rozhodovat se při plánování rozvoje a směřování všech členů nebo při jejich hodnocení. Ale taky si uvědomuju, že nejde všechno hodnotit jen podle čísel. Nejsme stroje. Každý jsme jiný, a tak je potřeba k výsledkům v podobě čísel přistupovat u každého individuálně.

Máš nějaký tip, co ti ve vedení lidí zafungovalo, nebo naopak něco, čemu se raději vyvarovat?

Nesnažit se lidem říkat, co mají přesně dělat. To nefunguje. Každý se k cíli dostává jinou cestou a cesty, které fungují mně, nemusí fungovat ostatním. Když mám možnost, snažím se kolegům dávat projekty, které je baví, a moc do toho nekecat. To samo o sobě funguje jako nejlepší hnací motor. Já už pak jen z povzdálí sleduju, jak se situace vyvíjí a zasahuju jen velmi výjimečně.

Kdo jsi doma?

Manžel, účetní, kuchař, sportovec a chorobný plánovač v jedné osobě. Rád trávím čas vařením, testováním a upravováním receptů z celého světa, prostě miluju skvělé jídlo! Taky rád dělám věci, které mají dlouhodobý efekt – jako má například zdravé jídlo a cvičení na mé tělo nebo investování na rodinný rozpočet.

Když mám čas, zajdu s kamarády na brusle, badminton, na beach volejbal nebo jen tak do posilovny. Také mi z mládí zůstala láska k jachtingu.

Čím sis naposledy udělal radost?

 Vloni jsem překonal svůj strach z létání a přepravil se vzduchem přes půl zeměkoule do Indonésie. A stálo to za to! Odměnou za přežití přes 13 hodin letu mi byl měsíc strávený v ráji.

Cloudové vinobraní: Ochutnávka z Jarního koštu

16. května jsme v našich nových prostorách uspořádali ve spolupráci s Mainstream Technologies druhé Cloudové vinobraní s podtitulem Jarní košt. U ochutnávky vín z moravských vinohradů jsme probírali otázky týkající se cloudu a s ním spojené bezpečnosti. Hosty byli naši zákazníci, kteří mají zkušenosti s cloudem a často přímo s jeho zaváděním do firmy. Sešlo se tak 25 odborníků na dané téma, kteří si mohli vzájemně radit a sdílet zkušenosti. Ochutnávkami provázel náš CEO, Tomáš Kutěj, studující vinař. 🙂

Program byl následující:

Přípitek: Rosé Pinot Noir 2018 (Víno Hort, Znojemská oblast)

1.téma: Co se děje ve firmách před vstupem do Cloudu.

1. ochutnávka: Veltlínské zelené 2016 (Malý Vinař – vinařství Mádl, Velkopavlovická podoblast)

Při první ochutnávce se diskutovalo na téma, co se dělo ve firmách pozvaných zákazníků před vstupem do cloudu. Jaká byla první myšlenka IT, když přišel nápad přejít na cloud. Co bylo z pohledu bezpečnosti nejtěžší. Jestli museli dělat nějaké kompromisy a zda znamenalo využití cloudových služeb vyšší náklady na bezpečnost. Diskuzi vedl Honza Flek z manicy, který zároveň ukázal, jak to probíhalo u jednoho referenčního zákazníka manicy. Hodně se také mluvilo o tom, co přináší firmě VPN, jestli je to pro firmu přínos z hlediska flexibility a jak funguje propojení s cloudem.

 

2. téma: Cloudová bezpečnost každý den

2. ochutnávka: Ryzlink rýnský VOC 2015 (Vinařství Sonberk, Mikulovská podoblast)

Po představení druhého vína a krátkém vinařském kvízu uvedl další téma Ladislav Šolc z Mainstreamu. Téma rozvedl spolu s jedním z pozvaných zákazníků z bankovního prostředí. Rozebíralo se, zda hosté považují po zkušenostech s každodenním využíváním cloudu za opravdu bezpečný, jestli využívají i pro cloudové služby bezpečnostní dohled a jaký mají úspěch. Debata se točila i kolem toho, jestli zaznamenali díky cloudovým službám více či méně útoků.

 

3. téma: (NE)bezpečná překvapení

3. ochutnávka: Pálava 2017 (Vinařství Hanzel, Znojemská podoblast)

Po krátké přestávce se hosté dozvěděli něco málo z historie vinařství prostřednictvím dalšího kvízu a plynule se přešlo na další téma. Představil ho Ladislav Šolc a diskuzí provázel další z hostů. Mluvilo se o nebezpečných překvapeních, se kterými se přítomní setkali v cloudových službách, jak je řešili a jaký vliv to mělo na další využívání cloudových služeb v jednotlivých společnostech.

 

4. téma: Uživatel – klíč k bezpečnosti

4. ochutnávka: Frankovka VOC 2015 (Víno J. Stávek, Velkopavlovická podoblast)

Po poslední ochutnávce a posledním krátkém testu vinařských znalostí vystoupil Aleš Ulmajer z manicy a předvedl, jak se uživatelé nechají snadno zmanipulovat k tomu, aby prozradili své přihlašovací údaje. Zkušenosti totiž napovídají, že nejsnadnější cesta k průniku do systému je přes uživatele a praxe potvrdila, že i ti nejvíce znalí se někdy nechají napálit.

Diskutovalo se také o tom, zda jsou lidé v jednotlivých firmách při využívání cloudových služeb bezpečnostním rizikem a jakou roli v tom hraje bezpečnostní nastavení firemního IT. Reagují uživatelé na přísnější bezpečnostní pravidla? Jak je firmy vzdělávají v oblasti bezpečnosti a co v této souvislosti funguje a co nefunguje.

Po posledním bloku pokračovala ochutnávka vín, neřízená diskuze a prezentaci vystřídal hokejový zápas, takže si na své přišli i fanoušci.

 

Pokud i vy fandíte cloudu a chtěli byste se zúčastnit podzimního vinobraní, napište nám na: info@manica.cz

 

 

Jan: Pečlivá příprava projektu se vyplatí.

Honza je detailista a vizionář. Při přípravě projektů se hodně zaměřuje na počáteční fázi. Je pro něj extrémně důležité znát všechny potřebné souvislosti a sladit se s klientem na všech detailech projektu. Tvrdí, že když se tahle fáze podcení, je to na celém projektu znát. V manice dělá konzultanta a zaměřuje se na analýzu potřeb klientů, bezpečnostní nástroje v O365 i v balíčku Enterprise Mobility & Security a Microsoft Azure.

Začněme tím, co v manice děláš..

V manice už přes 3 roky pracuju jako konzultant. Začal jsem tu ještě při studiu s projekty zaměřenými na analýzu potřeb klientů a návrhy intranetů. Postupně jsem do svého portfolia zařadil bezpečnostní nástroje, ať už přímo v O365 nebo v samostatném balíčku Enterprise Mobility & Security. Poslední technologií, kterou jsem si osvojil, je Microsoft Azure, u kterého se zaměřuji na jeho adopci, správu a řízení u zákazníků. Obecně se tedy zabývám strategií a adopcí cloudu a zabezpečením IT prostředí zákazníka.

Co je pro tebe v práci důležité?

Jsem člověk, který si potrpí na detail. Zakládám si na tom, aby byly moje výstupy vždycky dotažené do konce. Pokud mám před sebou nový projekt, je pro mě opravdu důležité, abych znal veškeré potřebné souvislosti, před tím, než navrhnu řešení pro zákazníka. Takže hodně času věnuji analýze, aby nás v průběhu projektu nic nezaskočilo a věřím, že se to na výsledku vždycky odrazí.

Abych si udržel dobrou náladu a nadšení pro projekt, je pro mě důležitá aktivní spolupráce se zákazníkem a také to, abychom si hned na začátku řekli, co od naší spolupráce očekává.

Co považuješ za svůj největší pracovní úspěch?

Z posledních projektů asi návrh nové aplikace pro práci s klienty pro finanční společnost. Na tomto projektu jsme připravili návrh budoucí aplikace, včetně designu a detailního interaktivního prototypu. Naše návrhy byly velice pozitivně přijaty při prezentaci pro koncové uživatele a management, kde jsme společně s projektovým týmem ukázali naše výstupy a sklidili jsme velký úspěch.

Mimo projekty se snažím vzdělávat v technologiích, se kterými klientům pomáháme a v uplynulém roce se mi podařilo získat dvě Microsoft certifikace zaměřené na znalosti O365 služeb.

Co děláš, když nejsi zrovna v práci?

Doma jsem kliďas, který stále potřebuje něco dělat. Velkou část svého volného času trávím osobním rozvojem, ať už se jedná o studium technologií, se kterými pracuji, nebo o rozvoj vlastních nápadů. Když mi zbyde čas, rád se podívám na nějaký seriál, nebo se věnuji sportu. Baví mě klasické cvičení, bruslení na ledních a in-line bruslích i lyžování. Právě lyže jsem poprvé zkusil před dvěma lety a od té doby se z nich pomalu stává můj oblíbený sport.

Největší osobní úspěch?

Za svůj osobní úspěch bych mohl považovat to, že jsem před dvěma lety i přes neustále odkládání diplomové práce úspěšně dokončil svá studia na ČVUT. Skutečnost je však taková, že znalosti ze školy ke své práci moc často nepotřebuji a tak za mnohem větší osobní úspěch považuji to, že jsem si našel práci, která mě baví a naplňuje.

Co tě žene dopředu?

Jedna z mých silných stránek ve StrenghtFinderu je futuristic a to na mě sedí. Zajímá mě co bude, co může být a jak se k tomu dopracovat. Nerad se vracím do minulosti, vždycky jsem se raději díval před sebe. Takže to, co mě žene dopředu, budou asi moje vize budoucnosti.

Máš něco nebo někoho, co/kdo tě inspiruje?

Velkým idolem je pro mne Elon Musk (majitel Tesly, SpaceX a dalších). Je to velký vizionář a na rozdíl od mnohých dalších nekončí u řečí, ale své vize skutečně realizuje. Nezastaví se před Žádnou překážkou a vždycky dokáže, že věcí, které jsou podle ostatních nemožné, lze dosáhnout.

Co by sis vybral za práci, kdybys musel hledat úplně mimo oblast IT?

Kdybych se mohl vrátit v čase a začít úplně od začátku, chtěl bych být třeba hokejistou. Nebo kdybych nemusel řešit vstupní kapitál, byly by to reality nebo akcie. Ale moje práce mě baví, proto se zatím budu držet IT. 🙂

 

 

Helena: Všechny moje role mě baví

Helena je příkladem toho, že být maminkou a přitom hrát klíčovou roli v řízení firmy není nemožné. Taky to ale není samo sebou. O rodičovství, ale taky třeba o tom, že celý život je vlastně jedna velká škola je tenhle rozhovor…

Co máš na starosti v manice?

V manice mám rolí víc. První je role konzultační. V praxi to znamená, že sedím v týmu, který se skládá z lidí od klienta a z manicy. Po dobu projektu si všichni oblékneme jeden dres a jedeme z kopce. Obsahově se teď točím kolem projektů, které mají společný jmenovatel: Cloud. Jde nám o to, aby služby a inovativní vychytávky v Cloudu byly dostupné i ve velkých korporacích. Možná to zní jednoduše, ale v praxi to znamená, že stavíte nové korporátní IT a to už tak snadné není.

Druhá velká role je v managementu manicy. Tady jsou to témata jako strategie firmy, finance, obchod a rozvoj našich mravenců. Obě role mají společné to, že mě nutí neustále přemýšlet a učit se. A ještě jednu věc mají obě úlohy společnou – obě mě baví. Obecně se ráda rozvíjím ať už v oblasti cloudu, vymýšlení a nastavování nových procesů nebo v komunikaci s lidmi.

Kdo jsi doma?

Doma jsem maminka a partnerka. A protože doma je u mě náš dům, tak ještě přihodím, že jsem taky dcera. Máme totiž dvougenerační dům. Ale jestli mě v manice učí obě mé role, tak doma je tím hlavním podnětem má dcera. Pokaždé když už si myslím, že vím jak na ni, ukáže mi, že se mýlím. A když už se některé věci zaběhnou a fungují, povyroste a všechno je zase jinak. A nemám tím na mysli jen nový šatník. Poskládat práci, rodinu, kamarády a koníčky v jedné dekádě pro mě znamenalo tak trošku ubrat na očekávání, ale neměnila bych.

Změnila jsi něco i v pracovním životě?

Hodně let jsem byla zvyklá běhat solo „pracovní sprinty“. Být sólový hráč. Za poslední rok jsem ale pochopila, že jenom tým lidí, kteří mají nadšení a chtějí, může být úspěšný. A tým je důležité motivovat, nováčky učit, vysvětlovat… Neříkám, že to umím na jedničku. Ale jako osobní úspěch beru to, že jsem tuhle jednoduchou pravdu jednou provždy pochopila, že za ten poslední rok povyrostlo několik lidí kolem mě, a že v tom mám taky troche prsty.

Co bys poradila někomu, kdo poprvé v životě začíná řídit tým?

Asi by záleželo na složení týmu. Já mám to šteští, že v mých týmech se pohybují velmi schopní lidé. Takže to klasické “řízení” není třeba a v důsledku by ani nefungovalo. Já to chápu spíše jako moderování. Dát prostor různým lidem s různými nápady a směrovat společné brainstormingy tak, abychom vytvořili tu nejlepší možnou strategii nebo konkrétní produkt. A teď ta kratší rada: Pokora. Respekt. Cíl. A ego nechte doma.

Co kdybys měla jmenovat nějaký osobní úspěch?

Dcera. To, že je usměvavá, zdravá, přátelská, má velké srdce a má mě ráda. Možná to bude znít banálně, ale ve chvíli, kdy jste v roli jediného (single) rodiče, je i každodenní rutina velká výzva. Ale abych byla fér, je to sdílený úspěch. Hodně zásluh na tom mají moji rodiče, kteří jsou mi velkou oporou a posledních pár měsíců i moje nová láska, ale pssssst….

Představ si, že můžeš lusknout prsty a teď hned něco v manice změnit..

Líbilo by se mi mít ve firmě svět, kde každý pracuje na své maximum. A tím maximem nemyslím od úsvitu do soumraku. Bylo by fajn, abychom všichni znali tu svoji hranici, své maximum. Věděli, kdy v práci zvolnit, nabrat sílu a energii mimo pracovní život, tak abychom měli uspokojené i ty další potřeby, nejen tu profesní. A taky abychom věděli, že zadarmo úspěch nepřichází a občas je zapotřebí “zamakat”. Líbilo by se mi, kdyby se nám všem dlouhodobě dařilo držet si to své pracovní maximum. Být pod zdravým tlakem, který je produktivní a nedostávat se pod ten “špatný” stres.

Jak se toho špatného stresu zbavuješ, kdy už přeci jen někdy přijde? Jak relaxuješ?

Relaxace je hodně často zmiňovaná v souvislosti s meditací nebo jógou. A protože jsem stresař, tak se snažím těmto aktivitám věnovat určitý prostor. Protože jsou ve finále účinné. Ale přiznám se, že mě nedokážou zatím pohltit, nejsem ve „flow“. To se dostavuje spíš ve chvíli, kdy jedu v terénu mimo sjezdovky na lyžích, proháním se na kole nebo třeba skáču se svoji holčičkou na trampolíně. A abych nebyla za Mirka Dušína, ta občasná sklenka plného červeného do toho seznamu patří také.

Kdybys mohla dát manice něco k narozeninám, co by to bylo?

Štěstí. Ten zbytek už si ji mravenci “dají” sami.

Zuzana: Nejvíc mě baví, když projekty šlapou jako hodinky.

Zuzka je naše projektová koordinátorka. V praxi to znamená, že umí skvěle uplatňovat metodu cukr a bič a s úsměvem na tváři nás dotlačit k tomu nejlepšímu výsledku, který dodáme na čas. 

Jak bys popsala svoji roli v manice?

Jsem jedna z „mravenců” a jsem za to ráda. Hlavně proto, že můžu být i v práci sama sebou. Ne každý má to štěstí.

Oficiálně působím v manice na pozici konzultant – projektový koordinátor. Teoreticky to znamená, že řídím projekty a koordinuji práci lidí. To je ale jen část pravdy. V reálu jsem v rámci projektů podle potřeby „děvče pro všechno” – sekretářka, dráb, chůva, sojka práskačka, manažerka, telefonní ústředna, naháněč, pozitivní motivátor, odměňovač, analytik, překladatelka, plánovač, hladič ega, textař, revizor, kámoška, vyhazovač, úhlavní nepřítel, bavič a občas i umanuté dítě. A jsem také žena – což občas v ještě stále převážně mužském IT prostředí někoho překvapí…

Moje práce je podporovat méně zkušené kolegy i ostřílené matadory v jejich odborné práci tím, že je propojuji navzájem i s týmem zákazníka a hlídám za ně termíny, aby se mohli soustředit na to, co dělají. Mám tuhle práci ráda, protože jsem společenská a komunikativní osoba, opravdu ráda poznávám kolegy i po lidské stránce a baví mě budovat tým. Cítím spoluzodpovědnost za jejich spokojenost na projektech, které řídím, a potažmo tedy i ve firmě.

Jak na to jdeš?

Vyznávám metodu „s úsměvem jde všechno líp” (i když pravda, někdy u toho „práskám bičem nad hlavou“) a strategii „win-win”. Tedy, všechny úkoly se snažím dotáhnout tak, aby společná týmová práce měla smysl jak pro zákazníka, tak pro tým manica. Radost mi přináší, když se společné dílo daří a celý projekt šlape jako hodinky.

Taky se ráda účastním mimopracovních akcí – když svoje kolegy poznáte i v civilu, snáz je pochopíte a hned se vám s nimi komunikuje i pracuje mnohem líp.

Co tě krom práce baví?

Ráda poznávám svět a jiné kultury, takže hodně cestuji a obklopuji se přátelskými a zajímavými lidmi. Vyrážím do přírody, hlavně k moři a do hor, ale stejně tak mě baví i města a jejich architektura. Potrpím si na dobrou kuchyni, takže ráda vařím a také zkouším nové restaurace a bary. Vlastně i jednotlivé země při cestování hlavně „ochutnávám”. Hlavu si čistím taky tancem, zpěvem ve sboru, a vůbec hudbou, ve stylu „od Bacha po Vlacha”. A když mám občas chuť si od lidí odpočinout, vyrazím na procházku, nebo se uvelebím na gauči s knížkou.

Co se ti v posledním roce nejvíc povedlo?

I když jsem hrdá na všechno, co jsme spolu s týmem vytvořili, nejvíc mě asi těší, že jsem byla součástí týmu, který pro Komerční banku navrhnul a vytvořil nové webové stránky, které získaly druhé místo mezi bankami v soutěži WebTop100 2018.

 A největší osobní úspěch?

Jsem velice ráda, že se mi daří držet rovnováhu mezi prací a osobním životem. Za největší bohatství totiž považuji vztahy s lidmi. To, že mám dostatek času na rodinu a přátele, považuji v dnešní době za největší úspěch.

 Na čem zajímavém teď pracuješ?

Z aktuálních projektů je asi nejzajímavější ten, který rozšiřuje možnosti využívání cloudových služeb v jedné z českých bank. Nutnost držet balanc mezi požadavky EBC, ČNB a Security na straně jedné a otevřeností a možnostmi moderních technologií na straně druhé je tak trochu adrenalinový tanec mezi vejci. Ale tanec je vlastně můj koníček, že…

 

Štěpán: Neříkej, že něco nejde.

Když Štěpán mluví o svojí práci, řekli byste, že mu je alespoň o deset let víc, než mu ve skutečnosti je. Dělá data analytika, konzultanta pro BI a zvládnul třeba získat Microsoftí hodnost MCSA – BI Solution. Specializuje se na nástroje PowerBI, O365 verze Excelu (včetně Power Query, Power Pivot a Makra) a prototypovací nástroj Axure / Balsamiq / MS Visio. Při tom pořád ještě studuje na VŠE. Taky má krásné motto: „Neříkej, že něco nejde, nebo přijde někdo, kdo neví, že to nejde a udělá to“. A my v manice tak trochu tušíme, že právě on má nakročeno ukazovat lidem nemožné v praxi.

Co vlastně v manice děláš?

Dělám konzultanta pro BI řešení a zároveň datového analytika. Ale nějaké ostré rozdělení funkcí v manice neexistuje. Dělám na spoustě různých projektů a musím zvládat i spoustu věcí, které náleží projektovému manažerovi nebo obchodníkovi. Ale je pár věcí, na které se vyloženě specializuji. Konkrétně to jsou nástroje PowerBI, O365 verze Excelu (včetně Power Query, Power Pivot a Makra) a prototypovací nástroj Axure / Balsamiq / MS Visio.

A když zrovna nejsi v práci?

Na mém „domácím“ životě se vlastně nedá přesně definovat, kde začíná a kde končí. Myslím to tak, že když mě doma napadne řešení nějakého pracovního problému, tak zasednu ke svému „výpočetnímu středisku“ a jdu to zkusit realizovat. Je úplně jedno, jestli je to těsně potom, co jsem se vrátil z práce, nebo je půlnoc v neděli večer.

Obecně řečeno jsem dost energický a sportovně založený. Jsem ještě student Vysoké Školy Ekonomické a nějakou chvíli ještě asi i budu. Takže můj program je poměrně dost nabitý. Rád si zajdu zahrát badminton, zacvičit si, zaběhat, fotit, létat s dronem, jen tak se projít nebo uvařit něco dobrého. To ale neznamená, že nejsou dny, kdy si jednoduše sednu na zadek a pustím si film, nebo nějakou hru. Jsem milovník Červeného Trpaslíka, Hvězdné Brány, Simpsonových a mnoho dalších seriálů a filmů. Považuji se za příležitostného cestovatele. V cizině se vždy snažím poznat a zažít místí kulturu, udělat co nejvíc zajímavých fotografií a občas i načerpat nějakou inspiraci do vaření.

 Jakým stylem pracuješ?

Řekl bych, že jsem strukturovaný a trochu „praštěný“. Zbožňuju výzvy a kreativní práci. V osobním životě i v práci se rád bavím. Proto na mém pracovním stole vždycky najdete kouzelnické karty, origami a spoustu barevných lepících papírků. Na druhou stranu jsem dost organizovaný, co se týče úkolů. Snažím se je prioritizovat a plnit je v co nejefektivnějším čase. Aplikuji na sebe určitou verzi agilního řízení projektů a pořád se tenhle způsob snažím zlepšovat. Mám v plánu pro tenhle způsob sebeřízení vytvořit aplikaci, abych si všechny úkoly nemusel držet nalepené na okně pomocí lístečků a mohl to nějak reportovat.

Obecně rád zkouším různé kreativní/inovativní cesty, nicméně cíl mám vždycky jeden – zákazník musí být spokojený.

Největší pracovní úspěch za poslední rok?

Každý úspěšně zakončený projekt považuji za velký pracovní úspěch. Obzvlášť, když pak přijde pozitivní zpětná vazba.

Ale asi ten vůbec největší úspěch pro mě byla naše firemní účast v DataCup soutěži, kde jsme měli možnost celému národu ukázat, jak v manice ovládáme datovou analytiku a PowerBI. Zadání spočívalo v tom, že máme připravit report s tématem „Zelená Praha“ z dat, které nám poskytla Praha a Český Statistický Úřad.

My se toho chopili poměrně s vervou a připravili jsme aplikaci, která ještě pořád funguje. Jmenuje se „Parkee“ a je určena hlavně „nepražákům“. Funguje tak, že si řidič jedoucí do Prahy vybere P+R parkoviště, na které chce jet. Naše aplikace mu sdělí aktuální stav zaplnění a předpověď počtu volných míst na další 2 hodiny. Taky mu navrhne další dvě nejbližší parkoviště, aby nemusel složitě hledat alternativu. Když pak klikne na tlačítko „navigovat“, spustí se navigace (Google maps), která ho dovede až na místo.

S touhle aplikací jsme získali druhé místo a dokázali jsme, že patříme na přední příčky v datové analýze a BI reportingu. A já jsem na nás opravdu hrdý. Ani ne tolik kvůli tomu umístění, ale spíš kvůli tomu, že jsme se na tom podíleli jako tým a každý do toho dal to nejlepší.

Největší osobní úspěch?

Největší osobní úspěch bych rozdělil na tři části – sportovní, rozvojový a cestovatelský.

Za svůj největší osobní sportovní úspěch považuji svou účast na mistrovství světa v Yachtingu. Sice je to poměrně dávno, ale pořád mě to provází životem. Vzal jsem si z toho, že zvládnout se dá všechno, jen je potřeba se snažit. Krom toho odtud pochází moje motto „Neříkej, že něco nejde, nebo přijde někdo, kdo neví, že to nejde a udělá to“.

V oblasti rozvoje jsem si dal před rokem cíl získat Microsoftí hodnost MCSA – BI Solution. A povedlo se mi to. Nejde jen o tu zkoušku, ale hlavně jsem sám sobě dokázal, že mě to, co dělám, opravdu baví a rád bych se v tom dál zdokonaloval. A tak na tom makám a plánuji si další cíl – vyšší hodnost MCSE – SQL.

Do třetice jsem si splnil cestovatelský sen navštívit Kanadu, konkrétně úchvatné město Vancouver.

Na čem zajímavém aktuálně pracuješ?

Pro mě je v tuhle chvíli velmi zajímavý projekt, na kterém pracuji u společnosti ComAp. Připravuji kombinaci Power BI reportů a Excelů s makry. Tenhle projekt řeší složitější výzvy. Například, jak si poradit se složitou kompatibilitou při dlouhodobě konstantním propojení Sharepointu s PowerBI.

Tomáš: Klienty v tom nikdy nenecháme.

Tomáš před pěti lety založil firmu manica. Po téměř deseti letech práce v Microsoftu se rozhodl využít svých znalostí a zkušeností a začal radit převážně velkým společnostem, jak využívat produkty Microsoftu na maximum. Firmu od počátku staví na schopnostech a znalostech svého týmu a ochotě dojít s klientem o krok dál, než je u konzultantských firem běžné.

Jaká je tvoje role v manice?

Oficiálně jsem CEO. Takže bych logicky měl firmu řídit. V praxi ale určitě není všechno jen podle mě. Velice brzo po tom, co jsem firmu založil, mi došlo, že potřebuju názory a zkušenosti dalších k tomu, abychom se mohli posouvat dál. Takže pozice CEO má svoji sílu, ale bez všech ostatních lidí ve firmě bych nebyl nic.

Jaký jsi kolega a šéf?

To by byla dobrá otázka spíš na ostatní. A dost by mě zajímala odpověď. 😊 Vnímám se jako někdo, kdo má představu o cíli, ale o cestě hodně rád debatuje. Obecně mám rád lidi s názorem. Hodně se zaměřuju na výsledek. Myslím, že jsem proti současným trendům, dost často nekorektní a říkám věci hodně přímočaře bez ohledu na to, s kým se bavím. Osvědčilo se mi to. Ale druhá strana to taky musí brát s nadhledem. Snažím se být chápavý, ale medaili za empatii bych si asi nedal.

Největší pracovní úspěch za poslední rok?

Mám tři věci, které považuji za velký úspěch. Zaprvé je nám 5 let. To je něco, co bych si na začátku nedovolil nahlas vyslovit. Druhá věc je, že spolu se zákazníky nacházíme pořád nová společná témata. Jsem člověk, který si uvnitř neustále klade otázky a rád vymýšlí nové cesty. Proto mě ta práce tak baví. Fakt bych nechtěl, aby se z naší práce stal nudný konzultační business.. Třetí věc je, že když se potkám s člověkem, který je uznávaný v oboru, chce k nám jít pracovat, protože nás vnímá pozitivně a myslí si, že děláme svoji práci dobře. Z toho mám fakt radost.

Máš nějakou vizi do budoucna?

Firma od počátku stojí na pevných základech znalostí a zkušeností lidí, kteří v ní pracují. Chceme být konzultační firmou v oblasti cloudu, ve které pracují konzultanti, na které se může zákazník skutečně spolehnout. Jsou ochotni převzít odpovědnost a dát k dispozici svůj kredit proto aby stanovený cíl dopadl. Zní to možná banálně ale to je to, co si myslím, že nás odlišuje. Obsahově se budeme i do budoucna věnovat reálnému využití cloudu v místech, kde to dává racionálně smysl. Ale nechceme se na cloud koukat jen z IT pohledu. Téma, které je pro nás klíčové dlouhodobě, je změna způsobů spolupráce ve velkých organizacích. Tam je technologie pouhou lopatou, nás zajímá, co se lidem děje v hlavách a jak to posunout o kus dál.

V čem je manica výjimečná?

Jeden náš zákazník mi řekl, že největší hodnotou, kterou u nás cítí je, že „ho v tom nenecháme“. Což je přesně to, oč tu jde. Původní nápad na název společnosti byl Backstage – být oporou pro zákazníky, tvořit je slavnými. Bohužel už byl zabraný. Obsah se ale očividně nevytratil a popravdě, manica je hezčí 😊

Děláte teď na něčem zajímavém?

Jasně, děláme toho spoustu. Těžko volit ten nejlepší projekt. Ale kdybych měl vybrat něco netradičního tak bych zmínil, že nás teď aktuálně jeden zákazník požádal o realizaci PoC na sdílení kol v areálu jeho továrny. Skvělé spojení IT a sportu, to mě baví. Když odhlédnu od projektů, napadají mě věci jako budoucí fungování uvnitř společnosti nebo rozvoj v oblasti spolupráce ve velkých firmách. Pořád si říkám, že můžeme jít ještě o spoustu kroků dál a zkoušet opravdu inovativní řešení. Nápadů máme dost, ale záleží taky hodně na tom, jak odvážní budou naši zákazníci.

Kdo jsi doma?

Táta od dvou dětí, student vinařství, místostarosta vesnice a od kořenů zvědavý člověk. Baví mě vytvářet místa, kde se lidé setkávají, poznávají. Taky jsem vášnivý motorkář, kutil a sportovní nadšenec. Sport ale dělám v cyklech a přiznám se, že teď zrovna jsem mimo tenhle sportovní cyklus. Rád zakládám tradice. Mám na svědomí třeba mistrovství naší obce v bramborovém salátu 😊

Manica se umístila na 2.místě v soutěži týmů Data CUP

Od září do listopadu 2018 probíhalo klání, v analýze dat, které prověřilo analytické schopnosti týmů přihlášených do soutěže Data Cup. Zúčastnit se mohli studentské a firemní týmy. Celkem se zúčastnilo 32 týmů a společnost manica obsadila krásné celkové 2.místo. V kategorii parkovacích aplikací obsadila manica 1.místo.

Výstupem pro finální prezentaci byly dashboardy a interaktivní vizualizace, s nimiž se data zpřístupní běžným uživatelům. Na technologii zpracování dat nezáleželo. Funkční výstup v podobě interaktivní prezentace ale musel být veřejně přístupný. Každý tým měl za úkol připravit a předložit dle pokynů „Poster“ shrnující výsledky analýzy a prezentaci postupů použitých v rámci analýzy. Prezentace výsledků týmů finalistů proběhla před nezávislou porotou dne 15.11 v rámci konference Data Show.

Cílem bylo využít otevřená data hlavního města Prahy a vymyslet výstup, který bude mít reálný přínos pro koncové uživatele. Manica se zaměřila na parkovaní. Problém, který vnímáme je, že do Prahy jezdí denně přes 300 tisíc lidí, a všichni potřebují někde zaparkovat. K tomu slouží na okraji Prahy parkoviště P+R, přičemž Praha poskytuje živá data o tom, kolik parkovacích míst je na jednotlivých parkovištích obsazeno. Náš tým přišel s myšlenkou vytvořit jednoduchý mobilní web, skrze který si lze vybrat parkoviště, na které jedete a jednoduše poznat, zda tam je volné místo na zaparkování, nebo tam volné místo bude. Pokud je parkoviště obsazené, nabídne vám web další nejbližší parkoviště a vy se na něj jednoduše kliknutím na jedno tlačítko můžete ihned navigovat. Tento mobilní web zjednoduší řešení ranního parkování všem lidem, kteří míří do Prahy a potřebují zaparkovat a jet do práce.

Manica se tedy prezentovala s aplikací Parkee – parkovací appka pro nepražáky. Aplikace (mobilní web) je zdarma a ihned k dispozici. Vyzkoušejte si naší mobilní aplikaci.

Parkee je aplikace s okamžitým přínosem pro více než 300.000 lidí více než 200 dní v roce.  Je zdarma a ihned k dispozici. Po technické stránce kombinuje realtime i historická data a predikční model. Je snadno rozšiřitelná o další zdroje parkovišť, zdroje z TSK přibydou automaticky! Zobrazuje data v mobilní podobě, graficky pracuje s pozitivními/negativními barvami pro snadnější orientaci.

Děkujeme Ondřejovi, Matějovi, Jirkovi a Štěpánovi a o manice v souvislosti s datovým světem analýzou dat a reportingem určitě ještě uslyšíte!